Železnice

Běchovice byly první železniční stanicí na trati Praha - Pardubice. Se stavbou její započato bylo roku 1840. - "Železná dráha " byla stavěna na dvou úsecích. První díl Olomouc - Praha , dlouhý 19 1/8 míle, 76 sáhů, stavěl Ing. K. Keisler, druhý díl Pardubice - Praha - dlouhý 14 1/8 míle byl svěřen českému Ing. Pernerovi z Táborska. Celá stavba si vyžádala nákladu 17.559.276 zl. ve stříbře. Vrchní dozor měl Ing. Jungling, dozor na stavbu dozorce Alois Negrelli. Podnikatelé vrchní a spodní stavby byli bratři Kleinové. Odvážná stavba byl úvalský viadukt, s nímž bylo započato 15. dubna 1844 a skončena slavnostním způsobem 30.listopadu 1844 za přítomnosti arcivévody Štěpána. Na oslavu ukončení stavby mostu byla napsána slavnostní báseň, která byla uložena do základů mostů.

Nejprve byl na trati položen jen jediný pár kolejnic. K provozu určeno pro začátek 48 strojů, pojmenovaných dle krajin. Kterými vlak projížděl, jako Čechy, Morava nebo města Praha, Olomouc, Pardubice atd. Větší část strojů byla zhotovena ve vídeňských továrnách, dílem v Kockerille v Belgii a ve Filadelfii. Ve strojích se mohlo topiti dřívím i uhlím, prvně se však topilo výhradně dřívím. Vozy byly osmikolé a rozděleny na 3 třídy. První a druhá třída pojala 48 osob, třetí 64 osoby. Ceny byly stanoveny tak, že cestující v první třídě platil z Prahy do Vídně 15 zl., v druhé 12 zl. a ve třetí 8 zl. A vždy tolik krejcarů stříbra.

Cesta z Prahy do Vídně, dlouhá 61 1/4 míle trvala 15 hodin. Stroj však, který po příchodu arciknížete do Prahy jako kurýrní stroj odejel z Prahy dne 20. srpna 1845 se zprávou o šťastném otevření železnice, vykonal tuto jízdu za 9 hodin.

Dne 4. srpna 1845 o 3 hod. 20 minut (projel tudíž první vlak Běchovicemi) téhož dne asi ve 3 hodiny odpoledne přijel první vlak z Pardubic do Prahy. Stroj měl připnuto šest osobních vozů. V prvním roce seděl druhý generální prezident hrabě Salm mimo jiné pozvané osoby. Vlak vyjel z Pardubic o 9 hodině ráno a na sedmi stanicích do Prahy se zdržel vždy po čtvrt hodině. O jízdě píší soudobé časopisy - že tato nová ženoucí síla parovoz a sestavení druhých vozů, měla na shromážděný lid patrně ten největší "oučinek".

Slavnostní zahájení jízdy na vídeňsko - pražské dráze se stalo 20. srpna 1845. Vlak řídil sám Ing. Perner. Vídeňští hosté přijeli odpoledne. Na nástupišti v Praze stály ozbrojené pražské měšťanské sbory a zástupci magistrátu, kteří uvítali arciknížete Františka Karla jako zástupce císaře. Večer o šesté hodině byla uspořádána recepce na hradě ve Španělském sále a Německém, kam byli pozvány vyšší pražští hodnostáři. Dne 21. srpna před polednem byl položen slavnostním způsobem základní kámen ke stavbě pražského nádraží při čemž asistovaly rovněž pražské měšťanské sbory.

Stavitel dráhy Ing. Perner, zemřel tragickou smrtí pouhý měsíc po otevření železnice. Narodil se v Bračicích na Žlebském panství v Čechách. Při revizi tratě, před vjezdem do Chocně, vyklonil se z vlaku a hlavou narazil na zdivo tunelu dne 9. září o 4 hodině odpoledne a spadl z vlaku. Měl však ještě tolik síly, že vstal, dal rozkaz k jízdě, ale na peroně v Chocni klesl znovu a po 18 hodinách zemřel ve věku 31 let. Jest pochován v Pardubicích dne 12. srpna 1845.