Květnové dny 1945 v Běchovicích

V noci byly vyslány neozbrojené hlídky na běchovické nádraží k zajištění jednoho vlaku i s maďarskou posádkou a jednoho vlaku sanitního s německou posádkou. Hlídky byly rozděleny tak, že do 8 hodin rána hlídkovali bratři z Běchovic a do 8 hodin bratři z Nové Dubče.

Sobota, 5. května 1945

V půlnoci přijela hlídka S.A. ze směru Stará Dubeč a zajala naší hlídku v síle 6ti mužů. Po výslechu a konfrontaci s přednostou stanice, který vypovídal tak, jako všichni z hlídky, bylo veliteli SA vysvětleno, že je povolal přednosta stanice k zajištění německých souprav, aby nebyly vykrádány. Bylo jim uvěřeno a v půl druhé ráno byla hlídka propuštěna. Němci však již v té době obsadili stanici dráhy a zajišťovali ji. V poledne po zoufalém volání rozhlasu a o pomoc každého dobrého Čecha, odebralo se mnoho občanů a mládeže z Běchovic a Nové Dubče bez rozpaku do běchovické stanice. Tam bylo již místní četnictvo se svým velitelem. Ihned bylo přikročeno k odzbrojení sanitního vlaku s maďarskými pomocnými sbory. Získanými zbraněmi bylo dále pokračováno v odzbrojování německého sanitního vlaku. Zbraně byly vyhlášeny na hromadu před nádraží a tam rozdělovány. Této akce se účastnilo asi 50 občanů a bylo odebráno asi 20 pistolí, 70 pušek a rychlopalných zbraní, 2 těžké kulomety a velké množství střeliva a ručních granátů.

Zajato bylo 50 nepřátel, kteří byli zavřeni v hostinci U Rambousků v Běchovicích a odtud odvedeni do Koloděj.

Po získání zbraní bylo ihned přikročeno k zajištění běchovického nádraží, včetně uvedených sanitních vlaků. Byly utvořeny dvě ozbrojené čety a zbytek neozbrojený stavěl barikády. První na křižovatce před nádraží a druhou na mostě, kde Rokytka podtéká hlavní silnici. Druhá četa s jedním těžkým kulometem se odebrala do Běchovic. Byly postaveny hlídky č. 1 pod třemi mosty na silnici směr Horní Počernice, kde byly postavena dodatečně barikáda č. 2 s těžkým kulometem na hlavní silnici u Vaňhova, č. 3 na silnici ke Kolodějům, č. 4 na hlavní silnici na okraji obce směr Praha.

První četa novodubečská prohlédla nádraží a ještě než byly postaveny všechny stráže, projížděl stanicí obrněný transport, na který bylo zahájena palba z kulometů a pušek. Přes to, že nádražním personálem byla postavena odjezdová návěst na “stůj”, pokračoval vlak k jízdě do Českého Brodu. Při této přestřelce byl smrtelně zraněn bratr Ladislav Hejduk, z Nové Dubče č. 196, asi 50 m od hostivařské společnosti - prodejny uhlí. Byl odvezen do Českobrodské nemocnice, kde za tři dny zemřel. Hlídky byly postaveny takto: č.1 na hlavní silnici u hostivařské společnosti, č. 2 - u barikády na křižovatce, č. 3, 4 a 5 na silnici, č. 6 pod mostem na Vinici: Dolní Počernice. Na nádraží byly zajištěny ihned dva vagony střeliva a třaskavin pro dělostřelectvo, které byly ihned v noci předány pluk. Čsl. Armády a poslány do Prahy.

Situace dle hlášení spojek: V Českém Brodě 700 SS, ve Staré Dubči 300 SA a otevřeny nezjištěný počet nepřátel ve směru Dolní Počernice a Kbely.

K páté hodině hlásí hlídka, postavena ve směru od Vinice - Dolní Počernice, blížící se ozbrojenou hlídku německou v síle 20 mužů. Byla zahájena palba. Celá četa se rozčlenila od šířky a byl zahájen boj, byla udržována čelnou palbou z nádraží a obchvatem zaskočena 10ti mužů. Po usmrcení jednoho SSmana a zranění několika těžce a lehce, byli nuceni ti, co se nalézali nám nejblíže, vzdáti se boje. Ostatní, kryti rákosím, ustoupili zpět k Dolním Počernicům. Do našich rukou padlo 5 zajatců, jeden těžký kulomet, jedno rychlopalná zbraň, několik pušek a ručních granátů. Na naší straně byl jeden mrtvý, bratr Josef Němec z Běchovic čp. 110 a jeden lehce raněný bratr Rudolf Heřtus z Běchovic čp. 92. Pak projížděl ještě jeden obrněný transport, který nám zaručil, že nebude stříleno. Jsouce dobře kryti, projel směrem na Český Brod. Do večera byl klid. Postaveny noční stráže a zbytek se odebral do Běchovic do hostince U Rambousku, kde byl v pohotovosti. V noci na výzvu Prahy byly barikády ještě zvýšeny s ztuženy. Barikády byly postaveny ze železničních pražců, zbity železničními kramlemi a svázány ocelovými lany.

Neděle, 6. května 1945

Než se rozednilo, byla zajištěna silnice vedoucí ku Praze. V odpoledních hodinách v době vyjednávání bylo hlášeno z Dubče, že asi 20 SA, silně ozbrojených, odešlo ze školy ve směru na Dolní Počernice. Byla ihned zvýšena pohotovost a stráže v tomto směru. Tito však ve velké vzdálenosti od našich stráží změnili směr a šli přímo ku Praze. Dle hlášení byla rota SA v Dubči rozčleněna na dvě části. Jedna v pohotovosti ve škole a druhá se zakopávala v lesíku nad Dubčí. Dle hlášení radia, aby se nestřílelo, museli jsme je nechat projít bez bojové akce z naši strany.

Vše bylo zajištěno a připraveno k obraně. Jeden těžký kulomet a značné množství a granátů bylo na naléhavou prosbu okolních vesnic odevzdáno do Koloděj, Dolních Počernic a Hostavic.

Odpoledne bylo hlášeno, že z Českého Brodu vyrazila posádka čítající asi 1200 mužů a 15 tanků a obsadila Úvaly. Po obsazení Úval polovina z nich uhnula se směrem na Dolní Počernice a odtud na Prahu. To bylo také z naší strany pozorováno střelbou naší boční hlídky. Na základě toho nabídli jsme Újezdu nad Lesy pomoc vysláním dvou těžkých kulometů a 40 mužů k zastavení nepřátelského postupu klánovickým lesem. Zároveň byla telefonicky vyžádána pomoc z Uhříněvsi přes Dubeč k bočnímu přepadu od Staré Sibřiny. Pomoc byla Újezdem odmítnuta s hlášením, že nemohou pozici udržeti a ustupují od Uhřiněvsi. Z běchovické čety byl Újezdu odeslán jeden těžký kulomet. Večer po hlášení, že se přiblížily tanky a asi 500 mužů SS, bylo ujednáno, zvýšiti pozorování, avšak nepouštěti se do boje s tak velkou přesilou.

V běchovické četě v tuto dobu panoval chaos. Na žádost Národního výboru v Běchovicích jsem byl z rozkazu bratra Veselého odvelen do Běchovic dáti vše do pořádku. Bylo shromážděné veškeré mužstvo, pohroženo jim, že kdo neuposlechne, bude zastřelen. Určeny nové stráže a u nich vždy spojka na kole. Zbraně, náboje a ruční granáty byly naloženy do ukořestěných sut a připraveny k odjezdu. Ostatní mužstvo bylo připraveno na ústup.

Po osmé hodině večer prolomilo 7 tanků a 600 SS všechna ochranná postavení v Újezdě. Protože jsme se tak velké přesile nemohli bránit, nařídil jsem ústup běchovické čety k Nové Dubči, zbraně byly uschovány do obilí u polní cestičky podél Nové Dubče. Taktéž i četa novodubečská uschovala zbraně.

V noci z neděle na pondělí bylo hlídkováno v Nové Dubči a pozorován pohyb nepřátel, který prorazil až do Běchovic. Taktéž i směr Dol.. Počernice a Kbely byl pozorován. V 11 hodině večer nařídil SS velitel starostovi Běchovic a 30 mužům odklidit překážky na hlavní silnici. Teprve brzy ráno se podařilo jim projet směr Praha.

Pondělí, 7. května 1945

Po uvolnění hlavní silnice pozorovali jsme dalekohledy od rána do 11 hodin z hostince “U Syrovátků” prohlídky SS v Běchovicích. Muži byli shromážděni na hřišti SK Běchovice a přísně vyslýchání. Několika rukojmím hrozilo zastřelení. Mezitím četa novodubečská sebrala večer odložené zbraně a byl dán rozkaz se jednotlivě odebrati do Staré Dubče. Četou novodubečskou byly tam dopraveny nejen zbraně její, ale i čety běchovické, která se až na tři muže rozprchla domů. V sokolovně na Staré Dubči byla četa novodubečská doplněna třemi bratry z Běchovic a připravena na další boj. Ke 12 hodině se objevilo na silnici od Běchovic osobní auto. Než mohla neozbrojená předsunutá hlídka podati hlášení, zahájila předsunutá nepřátelská průzkumná hlídka, nalézající se v autě, palbu na naši hlídku. Tato se ihned stáhla do krycího postavení. Při té přestřelce padl jeden náš bratr, Otakar Vrba z Nové Dubče č. 280. Okamžitě zahájena akce naší pohotovostní bojové skupiny na nepřítel ustoupil. Po soustředění všech sil byly utvořeny dvě čety pod vedením bratra Veselého. Obě čety dány k dispozici velitelství v Uhříněvsi. Mezitím i Nová Dubeč byla obsazena německým vojskem. Byly vykonány domovní prohlídky a nařízeno, okamžitě odevzdati 300 kusů zbraní, které jsme ukořistili, jinak že bude Nová Dubeč do jedné hodiny srovnána ze zemí. Po půl hodině bylo však vojsko odvoláno i s tanky, které byly umístěny na hlavní silnici a hlavněmi k palbě na Novou Dubeč. S velkou rychlosti ujely. Večer při setmění stavěli jsme tyto stráže: č. 1 na silnici ke Štěrboholům, č.2 s automatickou puškou k barikádám v Nové Dubči, č. 3 k barikádám u lesíka na silnici ke Kolodějům.

Úterý, 8. května 1945

Mužstvo kromě stráží bylo ubytováno v obecním domku. Několikrát k ránu byl poplach a celou noc se nespalo. Hlídky byly několika jednotlivci zneklidňovány. Během dne četa novodubečská byla v pohotovosti u lesíku nad Dubčí. Zde byl pozorován pohyb nepřítele z Běchovic a také zde bylo na nás stříleno. Stanoviště těžkého nepřátelského kulometu bylo umístěno na nádraží Běchovice. Větší akce ze strany nepřítele nebyly. Nyní také přišel rozkaz na nepřítele neútočit a nechat mu volný průjezd do velkých posádek, kde bude odzbrojen řádným vojskem. Prvním příkazem však bylo zajistit jeho pohyby. Večer byly znovu postaveny stráže. Několikrát za noc byly čety zesíleny.

Středa, 9. května 1945

Ve 2 hodiny ráno zjistila hlídka na silnici od Nové Dubče kolonu nepřátelských osobních i nákladních aut směřující k Staré Dubči. Byla zajištěna a dle rozkazu nebylo na ni stříleno. Protože přes barikády nemohli v cestě pokračovat, otočili se a odjeli. Ve půl třetí ráno přijela nová kolona aut, snažila se projeti velkostatkem, ale protože velkými vozy to nešlo, vrátili se také. Jeden nákladní vůz ve vleku zapálili a odjeli. Do rána byl již poměrný klid. V 8 hodin ráno hlásila hlídka průjezd sovětských tanků českobrodskou silnicí.

Ihned jsme se odebrali na své původní stanoviště Běchovice nádraží do hostince bratra Antonín Germana. Tam byla zřízena strážnice, vyřizovali jsme potřebné informace a byli jsme vojenskou jednotkou, podporující národní výbor.

Každý člen R.G. vykonal to, co bylo v jeho moci. Všichni byli odhodlání dáti vlasti to nejcennější - život a všichni, jak velitelé, tak i ostatní mají stejnou zásluhu.