Obsah

zářijové Slovo starosty 

 

Milí Běchovičáci,

tak se nám vrací život opět do starých kolejí. Děti se nemohou dočkat školních lavic, rodiče ostatně také, a ti, co snad ještě děti nemají, anebo je již vyvedli z hnízda, budou dělat  to, co každý všední den. Datum 1. 9. 2020 nepoznáte přitom jen podle dětí zasedlých v lavicích našich škol. Dalším neklamným znamením onoho data jsou i nové povinnosti v nošení roušek na místech, na kterých se již několik týdnů nosit nemusely.

Od prvního září se tak, bez roušky na ústech, nesvezete městskou hromadnou dopravou, nezajdete si k lékaři, anebo třeba na úřad. Také děti budou muset myslet na roušky a brát si je s sebou do školy. Ve třídě a v jídelně ji mít nemusí. Všude jinde ano.

Ačkoli se nařízení může zdát srozumitelné a nad slunce jasnější, nejsem z něj příliš moudrý. To, co mi dělá vrásky na čele a nutí mě zvedat obočí výše  než kdy před tím, jsou, dle mého názoru, opatření postrádající smysl a jdoucí proti sobě. Když totiž nebudu muset nosit roušku například při nakupování, sportování a ve službách, proč si ji mám brát do autobusu, na úřad a do školy? Nesrozumitelná mi přijde představa, že někde se koronavir šířit může a jinde jako by ne. Někde se šíří dokonce jen od určitých hodin a do té doby ne.

Celý balík nových opatření, přijatý vládou a vydaný ministerstvem zdravotnictví, tak postrádá základní smysl ochrany obyvatelstva. Buď bychom měli chodit v rouškách všude a měla by být také prokázána jejich účinnost, nebo je pak zrušme zcela, a vydejme se tzv. Švédskou cestou.

Výše uvedená opatření vedou k jedinému výsledku. Občan ztrácí důvěru v opatření přijatá politiky. Jsou vlastně nakonec více k smíchu, než aby pomáhala. Ve víru informací, které nás obklopují, se pak ztratí i ten nejzkušenější. Po půlroce nošení/nenošení roušek tak vlastně nevíme, jestli roušky fungují, jestli je vir nebezpečnější než chřipka a jestli si z nás vlastně aparát Andreje Babiše tak trochu nestřílí.

Do doby, než se tedy opět někdo z vlády podívá do křišťálové koule a tajemný hlas zevnitř mu napoví další opatření spojená s virózou, dovolte mi, abych vás pozval na již tradiční a oblíbené zářijové akce.

Září zahajujeme Svátkem sousedů. Letos, 5. září, na něm vystoupí Ivan Mládek a Michal Hrůza. Chybět nebude pouť a kulinářská soutěž. Za 14 dní poté vás v sobotu 19. 9. přivítáme hned na dvou super akcích. Dopoledne proběhne již 55. ročník závodu Mladé Běchovice. Po poledni se nám na Staré poště rozjedou Slavnosti vína. K poslechu i tanci zahraje Slovácký krúžok.

Vrcholem zářijových akcí bývají vždy závody Běchovice-Praha. Letošní ročník bude hned v několika ohledech jiný. Kromě opatření spojených s koronavirem (nebude možné se registrovat na místě a bude omezen počet běžců) jsme se díky zrušení Bostonského maratonu stali NEJSTARŠÍM silničním ZÁVODEM s nepřerušenou tradicí na světě! Běchovice tak vystupují na pomyslné první místo a my uděláme vše pro to, abychom ho již neztratili.

Na všechny akce (krom závodů Běchovice-Praha) naleznete pozvánky uvnitř tohoto vydání ŽB.

Se všemi, kteří se chystají na některou z našich akcí, se těším na viděnou.

A jim i všem ostatním přeji pohodové babí léto.

Ondřej Martan,

váš starosta