Obsah

VÁNOČNÍ Slovo starosty

 

Milí přátelé,

své adventní slovo starosty zahájím tentokrát netradičněji. Nebudu ani rekapitulovat rok 2018, ani nebudu psát o počasí. Rád bych se zastavil u něčeho, co českou společnost prostupuje více než bychom si mohli myslet a dotýká se jí to ve všech jejích aspektech. Je to samozřejmost. Ať už v tom dobrém, nebo opačně setkáváme se s ní denně. A není popravdě čemu se divit. Od malička vedeme své děti ke slušnosti, která zahrnuje velice důležitá 3P: „ Popros, poděkuj a pozdrav." Zcela samozřejmě se tak očekává, že když něco chcete, tak o to poprosíte, následně poděkujete a při odchodu pozdravíte. Každý, kdo se této malé samozřejmosti v některé z jejích částí vymyká, bývá společností, dle mého soudu právem, kritizován. Prostě se to sluší!

Existuje však řada samozřejmostí, které nám do života zasahují, aniž bychom je čekali, nebo si je vůbec přáli. Jejich vznik je mnohdy spojen s chybami ve výchově, ale i neopodstatněnými očekáváními nebo jen prachsprostou arogancí. Takové samozřejmosti pak způsobují společenská nedorozumění. Od těch malých, kdy očekáváte zvýšení platu, protože "přeci ostatním taky přidali", přes očekávanou omluvu za skutek, za který bych se ale sám také pravděpodobně neomluvil, až po samozřejmé očekávání, že když jsem na přechodu pro chodce, tak auto zastaví. Lidská společnost si v rámci zvyšování životního tempa hledá logické zkratky. Jednou z nich je i jistá míra samozřejmosti, která již od počátku nevyžaduje tolik komunikačních kroků. Když je něco samozřejmé, tak si o to přeci nemusím říkat! Co na tom, že manžel neví, že paní má narozeniny. Má to po těch letech vědět a kytka je naprostou samozřejmostí! A tak místo jemného náznaku a snaze předejít budoucímu nedorozumění měníme příjemnou chvíli u společné večeře s květinou ve váze za hodinovou hádku, uraženost a pachuť ze zapomenutých narozenin. (pozn. autora: Na narozeniny mé manželky jsem nezapomněl J.)

Samozřejmost se nás zmocňuje. Vstupuje nám do života a my se stáváme její součástí. Přitom kromě právě zmíněných 3P není v životě samozřejmého vůbec nic. Zaměstnanec má jistě právo na zvýšení platu v případě zlepšení výkonnosti. Není to ale samozřejmost. Zaměstnavatel o tom nemusí ihned vědět. Nemusí mít dobré podmínky pro zvýšení mzdy, anebo to prostě udělat nechce. Člověk, který vás urazil, nemusí v mnoha případech ani tušit, že se vás něčím dotkl, pokud mu to neřeknete, nebo alespoň nenaznačíte. Omluva pak není samozřejmostí a očekáváte ji zcela mylně. Následné nedorozumění může ovlivnit chod rodiny na mnoho týdnů, rozkmotřit letité kamarády, nebo poznamenat milenecký vztah. Samozřejmostí, která pak může ovlivnit lidské životy, je mylné očekávání, že řidič chodce u přechodu vidí a samozřejmě zastaví. Taková samozřejmost může způsobit mnoha lidem závažný zásah do jejich života - ať už v podobě zraněného chodce, nebo v případě řidiče, který zcela jistě skončí před soudem. Přitom by stačilo tak málo -  neočekávat to, co není samozřejmé.

V době Vánoc se se samozřejmostí setkáváme také. Stalo se samozřejmým, že děti pod stromečkem naleznou hromadu dárků. Ne jeden, dva nebo čtyři, ale hromadu. Stalo již téměř samozřejmým, že na Vánoce musí být všude super uklizeno. S tímto pomyšlením se pak mnohým hospodyňkám z pomyšlení na Vánoce spíš zvedne žaludek, než aby si vzpomněly na pohodu v kruhu rodinném. To vše nám samozřejmost způsobuje. Není pak divu, že se najdou jedinci, kteří jdou proti proudu a začnou se, pro mnoho z nás zcela nelogicky, vymezovat proti běžným součástem našeho života. Ze samozřejmosti se nám tak stává taková společenská drzost. A proč o samozřejmosti píši právě zde? I já jí podléhám. I já očekávám lepší ohodnocení za dobře odvedenou práci a omluvu v případě křivdy. I já občas přijdu s mobilem k přechodu pro chodce a očekávám, že mě přeci nemůže řidič přejet. Je to chyba.

S končícím rokem si tak budu brát jedno předsevzetí. Moc si jich většinou nedávám, ale tentokrát to udělám. Pokaždé, když se budu rozčilovat nad něčím, co by mělo být samozřejmé, se nad tím raději 2x zamyslím a pokusím se vytěsnit samozřejmost a z ní plynoucí očekávání ze svého života. Jsem si jist, že pak bude lépe nejen mně, ale i mému okolí. Zkusíte to také? :-)

Do adventního období mi dovolte vám popřát pohodu a klid. Ať máte dost času na svou rodinu a přátele. Těm, které máte rádi, to určitě řekněte, protože oni to třeba tak SAMOZŘEJMĚ vůbec nevidí. A SAMOZŘEJMĚ přeji všem, aby jim ježíšek přinesl nějaký ten dáreček, který by jim udělal radost.

 

S přáním pohodových Vánoc a všeho dobrého v novém roce.

 

 

Ondřej Martan,

váš starosta

 

Ondřej Martan

váš starosta